BORNEO

       Drazí čtenáři, čtenářky, kuchaři a kuchařky!

       Jak jsem slíbila před odjezdem, chtěla bych se s Vámi podělit o pár fotografií z cest po Malajsii. Jsou zaměřené primárně na přírodu a jídlo, protože to jsou dvě věci, které k mému životu neodmyslitelně patří. Vybrala jsem jich jen zlomek, ale pokud chcete vidět víc, stačí kliknout na tento odkaz. Nahrála jsem další výběrové fotografie na Rajče.net.



Cestománie - Malajsie

       Na poslední 3 týdny jsem se octla v naprosto odlišném světě. Vydali jsme se do Malajsie, země, kde čas nehraje roli a k snídani vám dají smažené nudle. Země, která je plná kontrastů a dobrodružství.

       K mému štěstí mě doprovázeli samí příjemní a pohodoví lidé, se kterými bylo cestování jako procházka rájem. Žádné zbytečné stresy, žádné hysterické výlevy. V jejich přítomnosti jsem se ani já nepoddávala strachu, i když jsem k tomu občas měla sklony.

       Vy jste schopní po všech zkušenostech někomu jen tak bezhlavě věřit? Například neznámé dvojici mužů, kteří nabízí, že Vás zadarmo odvezou až k hotelu? Jejich auto není dost velké pro 6 lidí a tak navrhují odvézt tři a poté se pro ostatní hned vrátit... U nás v Čechách by to byl na 100 % párek úchylů, pokud by vůbec někdo navrhl odvoz zadarmo. Nám se přesně tohle stalo na trzích v městě Kuching. Nemohli jsme najít žádné taxi (Malajci píší "teksi") a zmatených bělochů si nemohli nevšimnout kolemjdoucí. Situace byla tak beznadějná, že jsme museli zkrátka riskovat a věřit jim. Už mi v hlavě běžely obrázky, jak zamykají dveře auta a odváží nás kamsi do pustiny... Když viděli naši nedůvěru, řekl jeden z nich se zářivým úsměvem větu, která vystihuje celou tamní atmosféru: "This is not Europe!" (Tohle není Evropa!) Měl pravdu. Věřit mu se nám vyplatilo a mně osobně to i pomohlo pochopit tamní náturu. Nakonec se spolu s dalším náhodným chodcem domluvili a odvezli nás každý ve svém autě současně. Peníze nechtěli, jen si s námi povídali a srdečně se usmívali. Jeden byl Ind, druhý Malajec jménem Muhamed a svojí lámanou angličtinou nás bavili celou cestu.

       Dobrodružství jsme si užili i v Danum Valley, kde jsme bezhlavě následovali samici orangutana bornejského s mládětem mimo stezky kamsi do džungle a zapomínali se dívat pod nohy. Orangutany se mi bohužel nepodařilo vyfotit lépe než jako šmouhu mezi stromy. Pijavice, které jsme tam ale každou chvíli sundávali, mám vyfocené líp! Sama jsem objevila jednu přisátou na kalhotách a druhou na ponožce. Nedostaly mě!

Dokumentační fotka, aby mi doma věřili, že toho
orangutana jsme opravdu viděli!

Na trzích s ovocem jsem se cítila jako v ráji. Chuť známého ovoce se nedala
s tím zdejším vůbec srovnávat a rádi jsme "koštovali" i naprosto neznámé plody.
Například ty největší "zelené hrušky" jménem jack fruit jsem si přivezla domů sušené - bomba!
Ani o chuti zdejších mini banánků se nedá říct nic jiného než: bomba! Vlastnostmi se příliš nepodobají těm našim. Jsou sladké, tužší a žluťoučké. Mě si dostali hned svojí roztomilou velikostí napuchlého palce.
Je libo drink? A dáte si ten s mangem a kukuřicí nebo s kroupami, pomerančem a semínky chia?
U tohoto stánku s pitím jsem se držela víc při zemi a objednala si mrkvovou šťávu. Nejvíc nám ale chutnala melounová a mangová. 
Věřte mi, že dezerty lépe vypadají než chutnají. Ještě teď mě přešla chuť k jídlu, když se na ně podívám....
Nápis v národním parku Bako.
"Bohužel" jediné ohrožení tam byl makak, který nám ukradl z boční kapsy batohu obal od sušenky.
Štěstí začátečníka. Hned první den v Baku jsme objevili rodinku
hulmana stříbrného s krásným zlaťoučkým mládětem.
V Malajsii mě překvapily hlavně obrovské odlivy. Večer sahala voda znovu až
do výšky cca půl metru.
Rozčílený makak jávský
Chodili nám dokonce až na terasu. :)
Tomu říkám workoholik, krab neustále pracující na kuličkách z písku.
V Baku je mnoho druhů masožravých rostlin, které  někdy dorůstají až 30 cm. 
Jeden z krásných ledňáčku.
Na noční procházce s průvodcem jsme viděli konečně i několik jedovatých hadů.
Na Borneu žije opravdu nepřeberné množství nádherných motýlu. 
Talok Tajur, Bako
To takhle jdete podle mapy na největší pláž ostrova několik km pralesem,
aby na Vás čekal několika setmetrový odliv. :D
Samička kahaua nosatého
Jednou nám jejich skupinka seděla přímo nad chatkou.
Zloděj přistižen při činu!
Saravak Laksa - výtečná polévka s nudlemi, kuřecím a krevetkami.
Pokusím se o ní i doma. :)
Zákaz na všech hotelích, hromadných dopravních prostředcích, letištích, restauracích,
budovách,... Oni vědí, proč si tohohle smraďocha nechat za dveřmi. 
Durian v celé své "kráse"! Jinak se mu přezdívá v Asii: Král ovoce.
Lidé ho buď milují nebo nenávidí. Já bych mu říkala spíš král smradu a hnusu.
Dali byste si?
Durian na trzích
Na tyhle krásné knedlíčky z tržnice jsem už neměla v bříšku místo.
V Malajsii je dětí jako smetí. Nejen, že jich je opravdu hodně,
ale Malajci jsou chorobní bordeláři. Moře je pro ně jedna velká skládka.
Nádherné scenérie mostů přes řeku v rezervaci Danum Valley. 
Red Lief Monkey
Tyhle opičky jsem si obzvlášť oblíbila.
4 hodiny autobusem jsem pozorovala jsem plantáž palmy olejné.
Prosím, přidejte se k nám a bojkotujte produkty s palmovým olejem.
Patří mezi ně nejen potraviny jako čokolády a chipsy, ale i například šampony.
Kvůli palmě olejné na Borneu prudce klesá počet pralesů.
Trhá mi to srdce vidět takovéto smutné scenérie. Zanedlouho i tento zničený prales lehne popelem.
A kde budou žít všechna ta zvířata? Zemřou. Mnoho z nich je již teď kriticky ohrožených. 
Red Lief Monkey - tu bych si vzala jako domácího mazlíčka.

Makak vepří na večeři.

Další z krásných ledňáčků
Docela se podobá tomu našemu, že?

Párek zuborožců
Samička se očividně fotit nechtěla.

Krokodýl mořský
Mohou dosáhnout až velikosti 7 m! Nám stačil tenhle 3 m kousek.
Pitája, neboli dračí ovoce. Ruce jsem měla
růžové jako od zvýrazňovače. :D
Takto vypadá pitája v celku.
Mangosteen. I tento druh nám moc chutnal.
Malý varan nás přišel přivítat na pláž.
Tropický ráj <3
Poslední den jsme vyrazili do Kuala Lumpur za známými Petronas Twin Towers.
Kdysi šlo o nejvyšší stavbu světa a i dnes se 452 m vypadají impozantně.  
Na tenhle Cheese cake nezapomenu. :D
Korpus pomazaný krémem a posypaný nastrouhaným tvrdým sýrem typu eidam.
Ale neberte to za 2 ringity (cca 13 Kč).

Kde jste byli na dovolené vy? A byli jste spokojení?
Stalo se Vám také něco nezapomenutelného?

Děkuji, že jste se mnou!
Follow on Bloglovin

10 komentářů:

  1. Wow, nádherné fotky a musím říct, že jakmile bych uviděla prvního hada, tak už tam nejsem :-D Ty masožravé rostliny musely být super. A máš pravdu, taky bych jim asi nevěřila, kdybych byla na tvém místě. :-)
    welcometomyworld

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) Určitě by se ti tam taky líbilo. Hady jsme za celých 20 dní viděli jen 4. :) Kuriózní bylo, že za tím nejvíc nebezpečným jsme museli jít na molo u VIP chatiček na nádherném korálovém ostrově. Kdyby to ti milionáři věděli, že pod jejich nohama na dřevěných kůlech možná leží nejjedovatější had na planetě - vodnář. Naštěstí jsou ale tak mírumilovní, že se je dá prý i hladit. To jsem radši nezkoušela. :D

      Vymazat
  2. Překrásné fotky! Moji dva bratranci procestovali Thajsko, takže ukazovali hodně podobné fotky, ale stejně mě to vždycky vezme, jak je tam krásně :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni, do Thajska bych se taky ráda podívala. :) Mockrát děkuji Adrianko :).

      Vymazat
  3. Jéééé, to je krása, teda až na ty hady :D ale hned bych se tam taky vydala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ti hadi jsou náhodou fakt krásní! (Mám štěstí, že můj foťák umí tak době přibližovat...) :D Stoupnout si ně bych ale opravdu nechtěla O.o ... Díky, Domi :)).

      Vymazat
  4. Paradní fotky, hned bych se tam rozjela také :-) A jak chutnal durian? fotka teda nevypadá moc vábně :-D ale prý je celkem dobrý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Durian nechutnal vůbec. Byl příšerně odporný. :D Dík! :)

      Vymazat
  5. To ovoce, aaach ♥ Durian bych určitě ochutnala. Jeden známý ho měl v Thajsku a prý byl hnusný, ale potom tomu přišel na chuť a teď ho miluje :D Do Malajsie bych se jednou ráda podívala, vypadá to tam zajímavě, ale trochu se bojím těch hadůů :( :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kolikrát ho musel sníst, než mu začal chutnat? :D Já už jsem se po tom prvním zážitku durianu jen vyhýbala. :D Ale durianovou čokoládu, jsem domů přivezla! Uvidíme, jak se na to budou tvářit ostatní. :D :) Rozhodně za tu návštěvu Asie stojí! :) Hadů se neboj, my jsme je museli pracně hledat. :/ :D :) Měj se hezky! Š.

      Vymazat

Mnohokrát děkuji za každý Váš komentář. ♥ Mějte se krásně!

Follow

❤️ Čtenáři blogu: