Krásné pondělí, přátelé!
Doufám, že jste se u dnešního nadpisu pozastavili. To byl totiž přesně můj záměr.
Když přijde zdražení a my musíme někde ušetřit, na čem jiném než na jídle? Přece ty peníze "neprožerem"! Stejně pravděpodobně mysleli i výrobci potravin (a nejen potravin!) a začali se poohlížet po levnějších přísadách. Přišli takhle na palmový olej. Kéž by ho nechali být.
Pokud jste čtenářem Corcula už dlouho, určitě víte, že jsem skoro celý červenec cestovala po Malajsii. Byli jsme hlavně na ostrovní části, která leží spolu se státy Brunei a Indonésie na třetím největším ostrově na světě, Borneu. Při příletu na ostrov (do města Kuching) jsem napjatě seděla u okénka. Těšila jsem se, až konečně něco uvidím! Trochu jsem už o zdejší situaci s palmami četla, ale realita byla horší než moje nejčernější představy. Zírala jsem pod letadlo, mraky se vytrácely a najednou se mi naskytl dost žalostný pohled. Město obehnané jednolitou palmovou plantáží.
Vzpomínáte si na fotku vykácené části pralesa z mého foto-příspěvku o Malajsii? Zem rozježděná bagry, stromy pokácené, dřevo rozštípané a poházené chaoticky okolo. V popředí ironicky ležely dva připravené kanystry s benzínem. Tuhle scénu z mysli jen tak nedostanu.
Na tenhle kus pekla jsme narazili v malé vesničce s jediným "slušným" obchodem. Byla to tak malá víska, že prodávali akorát 4 melouny, instantní polévky, plechovky s pitím, rýži a pár dalších základních věcí. Dalo by se tomu říkat osada. Postavit si tu hotel byl ale docela dobrý nápad. Nejen proto, že hosté byli nuceni stravovat se na místě. To kdybychom věděli dřív... :D Každopádně... Hotel stál přímo u řeky, odkud jsme podnikali lodí vyjížďky do divočejších částí toku Kinamatangan. Zvířata se tolik nebála a opravdu jsme byli úspěšní. Na první noční vyjížďce jsme zpozorovali několik mořských krokodýlů, kvůli kterým jsme se sem vlastně vydali.
Při procházkách jsme mnoho lidí nepotkali. Většinou na nás pokřikovali "Eló!" akorát děti hrající si na ulici. Co mě ale u domů překvapilo, byly opice (konkrétně hulmani kaštanoví - pro zájemce). Nejdřív jsem si myslela, že je tu mají asi jako domácí mazlíčky, ale ne. Tihle chudáci zkrátka neměli kam jít. Jinak plaché opice, které jsme pozorovali v národní rezervaci Danum Valley hrát si na stromech, tu bez pralesa neměly kde se najíst. Snažily se zkrátka přežít a tak přebíraly odpadky a potulovaly se volně po silnici. To byl jeden z příkladů, jak palma olejná pozměňuje řád věcí. Jeden, který jsem náhodou viděla na vlastní oči. Jindy jsme jeli 4 hodiny autobusem stále jen okolo palmové plantáže a míjeli makaky na elektrickém vedení.
Kolik živočišných druhů musí být zapsáno v Červené knize, než se konečně začne něco dít? Všichni si můžeme vzpomenout minimálně na orangutany. Stojí tohle drancování přírody za to? Bohužel, samotní Malajci v ničem problém nevidí. Spíše naopak. Díky palmám mnoho z nich zbohatlo a zbytek má starosti kvůli nedostatku jídla pro svoje děti. Je tedy na nás, abychom pomohli situaci změnit! Budu moc ráda, když se spolu se mnou zapojíte do bojkotování palmového oleje. Znamená to nekupovat výrobky obsahující tento typ oleje. A není jich bohužel málo. Během pěti minut jsem rychle prošla kuchyň a narazila jsem na něj v těchto potravinách...
Ano! I nutella a burákové máslo. Já tedy osobně dávám přednost tomu druhému. Obojí by ovšem mělo obsahovat hlavně ořechy. Bohužel v jednom vévodí cukr a v druhému palmový tuk. Nezbývá nic jiného, než ukázat výrobcům, že tudy cesta nevede!
Děkuji za přečtení článku a budu ráda, když se se mnou budete palmovému oleji vyhýbat. Přeji krásný začátek týdne a spokojené ráno! Zítra už možná bez tesco burákového másla... :/ :)
Nezapomeňte se zúčastnit probíhající Give Away. ♥
Vaše Štěpánka!
Doufám, že jste se u dnešního nadpisu pozastavili. To byl totiž přesně můj záměr.
Když přijde zdražení a my musíme někde ušetřit, na čem jiném než na jídle? Přece ty peníze "neprožerem"! Stejně pravděpodobně mysleli i výrobci potravin (a nejen potravin!) a začali se poohlížet po levnějších přísadách. Přišli takhle na palmový olej. Kéž by ho nechali být.
 |
| Podařilo se mi zachytit plody palmy olejné u jedné z cest. |
Pokud jste čtenářem Corcula už dlouho, určitě víte, že jsem skoro celý červenec cestovala po Malajsii. Byli jsme hlavně na ostrovní části, která leží spolu se státy Brunei a Indonésie na třetím největším ostrově na světě, Borneu. Při příletu na ostrov (do města Kuching) jsem napjatě seděla u okénka. Těšila jsem se, až konečně něco uvidím! Trochu jsem už o zdejší situaci s palmami četla, ale realita byla horší než moje nejčernější představy. Zírala jsem pod letadlo, mraky se vytrácely a najednou se mi naskytl dost žalostný pohled. Město obehnané jednolitou palmovou plantáží.
Vzpomínáte si na fotku vykácené části pralesa z mého foto-příspěvku o Malajsii? Zem rozježděná bagry, stromy pokácené, dřevo rozštípané a poházené chaoticky okolo. V popředí ironicky ležely dva připravené kanystry s benzínem. Tuhle scénu z mysli jen tak nedostanu.
Na tenhle kus pekla jsme narazili v malé vesničce s jediným "slušným" obchodem. Byla to tak malá víska, že prodávali akorát 4 melouny, instantní polévky, plechovky s pitím, rýži a pár dalších základních věcí. Dalo by se tomu říkat osada. Postavit si tu hotel byl ale docela dobrý nápad. Nejen proto, že hosté byli nuceni stravovat se na místě. To kdybychom věděli dřív... :D Každopádně... Hotel stál přímo u řeky, odkud jsme podnikali lodí vyjížďky do divočejších částí toku Kinamatangan. Zvířata se tolik nebála a opravdu jsme byli úspěšní. Na první noční vyjížďce jsme zpozorovali několik mořských krokodýlů, kvůli kterým jsme se sem vlastně vydali.
Při procházkách jsme mnoho lidí nepotkali. Většinou na nás pokřikovali "Eló!" akorát děti hrající si na ulici. Co mě ale u domů překvapilo, byly opice (konkrétně hulmani kaštanoví - pro zájemce). Nejdřív jsem si myslela, že je tu mají asi jako domácí mazlíčky, ale ne. Tihle chudáci zkrátka neměli kam jít. Jinak plaché opice, které jsme pozorovali v národní rezervaci Danum Valley hrát si na stromech, tu bez pralesa neměly kde se najíst. Snažily se zkrátka přežít a tak přebíraly odpadky a potulovaly se volně po silnici. To byl jeden z příkladů, jak palma olejná pozměňuje řád věcí. Jeden, který jsem náhodou viděla na vlastní oči. Jindy jsme jeli 4 hodiny autobusem stále jen okolo palmové plantáže a míjeli makaky na elektrickém vedení.
Kolik živočišných druhů musí být zapsáno v Červené knize, než se konečně začne něco dít? Všichni si můžeme vzpomenout minimálně na orangutany. Stojí tohle drancování přírody za to? Bohužel, samotní Malajci v ničem problém nevidí. Spíše naopak. Díky palmám mnoho z nich zbohatlo a zbytek má starosti kvůli nedostatku jídla pro svoje děti. Je tedy na nás, abychom pomohli situaci změnit! Budu moc ráda, když se spolu se mnou zapojíte do bojkotování palmového oleje. Znamená to nekupovat výrobky obsahující tento typ oleje. A není jich bohužel málo. Během pěti minut jsem rychle prošla kuchyň a narazila jsem na něj v těchto potravinách...
Ano! I nutella a burákové máslo. Já tedy osobně dávám přednost tomu druhému. Obojí by ovšem mělo obsahovat hlavně ořechy. Bohužel v jednom vévodí cukr a v druhému palmový tuk. Nezbývá nic jiného, než ukázat výrobcům, že tudy cesta nevede!
Děkuji za přečtení článku a budu ráda, když se se mnou budete palmovému oleji vyhýbat. Přeji krásný začátek týdne a spokojené ráno! Zítra už možná bez tesco burákového másla... :/ :)
Nezapomeňte se zúčastnit probíhající Give Away. ♥
Vaše Štěpánka!
Nevím, co na to říct. Vidět na vlastní oči pokácený prales, to musel být silný "zážitek". Výrobky s palmovým olejem už dlouhou dobu nekupuji. Jednak kvůli mému zdraví a také kvůli těm nevinným zvířátkům, kterým bereme domov :( Je to nespravedlivý, jak zacházíme se zvířaty jen kvůli naší potřebě. Pevně doufám, že časem to lidem dojde a svět půjde k lepšímu. Narozdíl ale od mléčného průmyslu apod. více lidí se vyhýbá palmovému oleji. Znám spoustu všežravců, kteří se začali zajímat o palmový olej. Například na dovolená jedna známá měla strašnou chuť na Margotku, ale když zjistila, že je tam palmový olej, tak to vydržela a nedala si to, což mě velmi potěšilo :)
OdpovědětVymazatTvůj blog mě moc zaujal, jsem ráda, že jsem na něj narazila (hlavně díky giveaway). Jdu hned přečíst všechny tvé články! A už teď vím, že sem budu chodit určitě často :)
Ahoj Michelle! :) Taky doufám, že se to snad časem změní. :/ Zatím se s palmovým olejem bohužel setkávám všude. Aspoň, že tu na něm nesmažíme. :D Jsem šťastná za každého, kdo si tohle uvědomuje! Opravdu to není věc, která by se měla brát na lehkou váhu. Moc mě těší, že se mnou souhlasíš! A taky, že se ti tu líbí. :))) Děkuji za krásný komentář! ♥
VymazatOpravdu článek k zamyšlení,s těmi zvířaty je to hrozné. Bohužel je to obrovský byznys a palmový olej dnes najdeme opravdu v mnoha potravinách. Člověk pořád slýchá, že je to ten nejhorší tuk, že bychom to neměli jíst kvůli zdraví, ale vlastně z tohoto pohledu, který si nastínila ty, to zas až tak diskutované podle mě není (i když nevím, nikdy jsem se o to blíže nezajímala). Opravdu děkuju za tento příspěvek, doufám, že si to přečte hodně lidí a donutí je to alespoň se zamyslet.:-)
OdpovědětVymazatMáš pravdu, Ký. :/ Teď je v módě hodně upozorňovat na obsah nasycených mastných kyselin a nikdo už se nepídí dál. Nevidím nic špatného na starosti o vlastní zdraví, ale souvislosti jsou také důležité. Snad tohle otevře oči více lidem. :/ To já mockrát děkuji za komentář! :) Měj se krásně! :)
VymazatJe to strašné a je potřeba určité potraviny opravdu důsledně vyřadit z kuchyně, jen je to někdy problém, protože palmový olej je opravdu skoro všude, nejlepší snad je dělat si všechno domácí. Mám malé děti a snad nejvíce ze všeho je palmový olej právě v "dětských" jídlech, cukrovinkách, čokoládách - které ani já sama nekupuji, ale děti je od někoho dostanou jako dárek, ve školce apod....každopádně jsem moc ráda, že se o tom mluví a že si to čím dál tím více lidí uvědomuje a bude se snažit tyto výrobky nekupovat, díky za tvůj článek! Tereza
OdpovědětVymazatOni zkrátka vědí, "na kom" tu šetřit. Ty hodné babičky a tetičky chtějí vlastně udělat dětem radost a ono jim vlastně škodí a Vám přibývá starostí. Sama jsem taky v dětství (hlavně o Vánocích a Velikonocích) dostávala takřka nepoživatelné potraviny. Jak říkáte, nejlepší je mít všechno domácí, ale na to nemám čas ani síly. Snad bude stačit občasné domácí... :D :) Mockrát děkuju! Jsem ráda, že se článek líbí. :))
VymazatDíky za zajímavý článek a správnou výzvu. Mám pocit, že nás podobná věc čeká i s kokosovým olejem. V médiích se objevují články o tom, jak je kokosový tuk zdravý, prodávají ho obchody se zdravou výživou za neskutečné ceny. Ale pokud se nepletu, jeho "zdravost" je celkem diskutabilní, jde o nasycené tuky podobné sádlu...
OdpovědětVymazatNechtěl bych se dočkat situace, že jedny palmy nahradíme jinými a ekologický problém bude trvat...
Roman
Ohledně kokosového oleje jsem stejně skeptická. Raději ho vůbec doma nepoužívám. Vlastně se snažím pochybovat o všem, co má velkou reklamu. Je super, že se informujete a nedáte na první dojem! Jsem ráda, že se článek líbí. Přeju hodně štěstí v bezpalmové dietě, spolubojovníku! :)
Vymazat