U snídaně jsem zhlédla film
Julie a Julia (díky, Veru!) a naprosto mě dostal.
Viděli jste ho? Kéž by bylo tak jednoduché být blogerkou, sednout si k počítači a sepsat takovou báseň o jídle, že padnou čtenáři okamžitě na zadek. Zmocnil se mě francouzský duch! A co patří neodmyslitelně k Francii? Creme Bruleé, Sufleé a Makronky!
Ach, makronky... Nebýt toho, že doma máme bídnou zásobu mandlí, porušila bych slib daný kamarádce. Společně jsme se ke konci školního roku pustili do odvážné mise - pečení makronek.
Nepovedli se zcela podle našich představ
(chacha), ovšem my se jen tak nenecháme ničím odradit! Slíbily jsme si to zkusit zase za rok,
spolu.
Když se něco nepovede, nesmí to kuchař nikdy přiznat! Stejně jsme je v krabicích odnesly do školy a rozdaly... Nikdo nic nepoznal! :D
Kvůli nedostatku surovin a slibu plán "M"
(makronky) padl, sedla jsem si k notebooku a hledala jinou
francouzskou specialitu...
U toho jsem vařila k obědu falešnou svíčkovou, abych se cítila trochu víc vlastenecky. :D Zjistila jsem, že mi toho doma chybělo mnohem více! Neměla jsem dost surovin ani na Creme bruleé, Sufleé a Tarte tatin.
Ty tedy mám nyní v záložkách a brzy na ně přijde řada!
A pak se mi rozzářily oči při pohledu na obrazovku a já věděla, co upeču... Tartelettky! Božské malé koláčky...
