Jak jsme se projedli Neapolí

Když jsme před několika měsíci narychlo objednávali letenky Wizzair, připadalo mi září ukrutně daleko. Těšila jsem se na ten jeden týden jako na Vánoce, sepisovala si seznamy, četla průvodce a pouštěla si videa profesionálních i amatérských cestovatelů. Nakonec jsme se vybavili kapesní brožurkou, vytiskli si všechny důležité info včetně jízdních řádů a zařekli se, že si nenecháme naší první samostatnou dovolenou ničím a nikým zkazit! Hlavně ne starými články, jako třeba následující, varující před cholerou a všudypřítomným nepořádkem z roku 2009 na iDnes, s chytlavým názvem: Vidět Neapol a zemřít, Na choleru a strach. Je ale v Neapoli situace doopravdy TAK špatná? A co může nabídnout milovníkům dobrého jídla? To a mnohem více v dnešním článku.

S čím je dobré počítat a neb nic pro strašpytle

Přeplněné popelnice, špinavé ulice, posprejované budovy, černošské tržnice a omšelé omítky - na to všechno se připravte. Nebudu dělat, že je zde vše dokonalé a vyumělkované jako zahrady ve Versailles. Taky by to byla neskutečná nuda. Není to nic, co by zkušeného cestovatele odradilo a nezkušenému výletníkovi zkazilo zážitek. Mísí se tu italská živost a temperament s africkou exotikou.
Za zmínku tu také stojí až komická doprava. O všeobecném ovšem mnohdy ne tak úplně platném pravidlu:  "já tu byl první," vypovídá množství promáčknutých plechů a rozbitých zrcátek. Na kruhový objezd místní najíždí jakmile se uvolní prostor o velikosti zhruba od palce k malíčku a troubí prakticky hned, jak se jejich vůz zastaví. Možná to všechno zní tragicky, ale věřte mi, že stát se na týden součástí tohoto bláznivého stroje, bude i pro Vás velká zábava. Být zde chodcem, už tak zlé není - nemusíte se omezovat jen na zebry a přecházíte zkrátka, když to jde. A zmiňovaná cholera? Stravovali jsme se v místních kioscích a restauracích, popíjeli vodu z kohoutku i pouličních pítek a nezaznamenali jsme jediný problém.

Dostávám se tak konečně k mé oblíbené části - objevování nových chutí! Připravila jsem si pro Vás foto prohlídku naší sbírky taliánských dobrot.

Pizza! O té nejlepší se sice dozvíte níže, ale výborné mají i v pouličních stáncích. Specialitou Kampánie je její svérázné "servírování", kdy pizzu překládají napůl jako sendvič.

Koláč ze špaget? Není problém. Neapolci pouští uzdu své fantazii.

V obchůdku poblíž Gallerie Umberto I s desítkami druhů těstovin jsme nakoupili i pár suvenýrů. Najdete tu pruhované farfalle i metr dlouhé makarony.

Další večeře z pouličního stánku - vynikající Ciabatta s rajčatovým sugo a lístkem bazalky.

Fronta na banány? Ne, tady vidíte hladové zákazníky nejlepší pizzerie na světě - L'Antica Pizzeria da Michele. 

Pokud si chcete sednout v restauraci, kde se na večeři stavila například Julia Robberts ve filmu Jíst, meditovat, milovat, musíte počkat v řadě s pořadovým číslem. My přišli v době nejmenší návštěvnosti - v 17 hodin, čekali jsme na usazení zhruba 35 minut.

Cenami ověnčená Da Mischelle vypadá na první pohled nenápadně. Rozhodně by ale byla ukrutná chyba opustit Neapol bez její návštěvy.

V menü nabízí pouhé 2 druhy pizzy - klasickou margaritu a marinatu. Ochutnali jsme výbornou margaritu "doppio" s dvojitou porcí mozzarely za krásných 5 eur.

Tentokrát už znovu pouliční pizzérie a odvážná kombinace "amerických chutí". Na takovou byste v Da Mischelle určitě nenarazili. Ochutnat jsme se neodvážili.

Street Food večeře za 1 euro - pitta chléb s rukolou, čerstvými rajčaty a mozzarelou. Výborné!

Sladké croisanty a plněné šátečky si můžete koupit kdykoli a kdekoli.

Kampánie je proslulá pěstování citronovníků. Jejich plody tu dorůstají obřích rozměrů a pokud budete mít tu možnost, ochutnejte stejně jako my citronovou tříšť. V horkých letních dnech skvěle osvěží.

Místní specialitu jménem Baba jsme vyzkoušeli předposlední den k snídani. Jde vlastně o buchtu ve tvaru obřího muffinu z vzdušného piškotovitého těsta nasáklého sladkým likérem. Podává se na mnoho způsobů - s nutelou, ovocem nebo jen tak.

A ještě jedna zvláštní verze místní Baby: na letišti v DutyFree jsme ji objevili naloženou v Limoncellu.

Samozřejmě jídlo nebylo náš hlavní zájem, ale nechci Vás unavovat stovkami fotografií, které jsem pořídila na výletech. Byl to bezchybný týden ve dvou, který mě nabyl ohromnou energií a radostí ze života. A zažili jsme toho za těch pár dní spoustu - prošoupali jsme botky po uličkách Neapoli, vystoupali na Vesuv, procházeli se po zachovalých ulicích Pompejí, objevovali na skútru Amalfské pobřeží a koupali se na Capri - ostrově milionářů. Kampánie nás okouzlila! Snad neztratí nic ze své jedinečnosti.

Navštívili jste jižní Itálii? A které z těchto jídel Vás láká ochutnat nejvíce?

Mějte se krásně!
Ciao, Vaše Štěpánka 💕